Tibetský španěl

 

Standard plemene převzat ze stránek ČMKU

 

FÉDÉRATION  CYNOLOGIQUE  INTERNATIONALE

SECRETARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I - 6530 Thuin (Belgique)

FCI- Standard číslo 231/11.05.1998/D

TIBETSKÝ  ŠPANĚL

(Tibetan Spaniel)

Země původu: Tibet

Patronát: Velká Británie

Datum publikace platného originálního standardu: 24.6.1987

Použití: Společenský pes

Klasifikace FCI: Skupina 9 Společenští a pokojoví psi, sekce 5 Tibetská plemena, bez pracovní zkoušky

Celkový vzhled: Malý, aktivní a ostražitý. Dobře vyvážených celkových proporcí, délka trupu lehce přesahuje kohoutkovou výšku.

Chování / charakter (povaha): Veselý pes, se sebevědomým vystupovávním, mimořádně inteligentní, rezervovaný vůči cizím. Ostražitý, věrný ale nezávislý.

Hlava: Malá v poměru k tělu, nesena hrdě. Samčí výraz u psů, avšak bez hrubosti.

Mozkovna - lebka: Středně široká, středně dlouhá a lehce klenutá

                 - stop: Mírný, ale zřetelně vyznačený

Lebka obličejové části

Nosní houba: Přednostně černá.

Tlama: Střední délky. Tupá, dobře vyplněná, prostá vrásek. Brada je značně hluboká a široká.

Čelisti/zuby: Mírný předkus. Spodní čelist mezi špičáky je široká, s rovnoměrně uspořádanými řezáky. Plný chrup je žádoucí. Při zavřené tlamě nesmí být vidět zuby a jazyk.

Oči: Tmavě hnědé, oválné, bystré a výrazné, střední velikosti, uloženy poměrně daleko od sebe, ale směřující přímo vpřed. Oční víčka černá.

Uši: Střední velikosti, visící, u došpelých psů bohatě osrstěné, nasazené poměrně vysoko. Žádoucí je, aby se po stranách poněkud zvedaly od lebky, ale nesmí být neseny odstávající. Velké, těžké, hluboko nasazené uši jsou netypické.

Krk: Mírně kratší, silný a plynule přechází do trupu. Pokrytý hřívou popřípadě šálem tvořenými z delší srstí, tento znak je u psů váraznější a lépe vyjádřen než u fen.

Trup: Délka trupu od kohoutku ke kořeni ocasu je poněkud větší, než je kohoutková výška psa.

Hřbet: Rovný.

Žebra: Dobře klenutá.

Ocas: Vysoko nasazený, bohatě osrstěný (s praporci) a v pohybu vesele nesen stočený nad hřbetem. (Ocas vysící v postoji dolů se nesmí penalizovat.)

Končetiny

Hrudní končetiny: Střední síly kostí. Hrudní končetiny lehce prohnuté, ale dobře navazující na plece.

Plece: Dobře uložené, skloněné dozadu.

Pánevní končetiny: Dobře utvářené a silné.

Kolenní klouby: Středně vyjádřené zaúhlení.

Hlezna: Hluboko postavená, při pohledu zezadu rovná.

Tlapy: Zaječí tlapky. Malé a dobře formované, s osrstěním mezi prsty, toto osrstění často přesahuje tlapky. Kulaté kočičí tlapky jsou nežádoucí.

Chody: Rychlonohý dojem, přímý, volný a sebevědomý pohyb.

Osrstění

Srst: Krycí srst hedvábné struktury, krátká v obličejové partii a na přední straně končetin, středně dlouhá na těle, ale poměrně hladce přiléhající. Podsada je jemná a hustá. Uši a zadní strany končetin krásně osrstěny. Ocas a zadní strana stehen bohatě pokryté dlouhou srstí. Celkové by osrstění nemělo být nadměrně bohaté, přičemž feny bývající zpravidla méně osrstěny a mají méně vyjádřenou hřívu než psi.

Barva: Všechny barvy a jejich kombinace jsou povoleny.

Velikost a hmotnost

Kohoutková výška: cca 25,4 cm (10 palců)

Hmotnost: Ideální v rozmezí 4,1 až 6,8 kg (9 - 15 liber).

Vady: Jakakoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Pozn.: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.